Jak zazátkovat víno?

Rozlišujeme dva typy zátek: přírodní (plné, aglomerované, vrstvené) a syntetické zátky. Vyskytují se v různých tvarech (válcové, kuželové) a provedeních (např. zátky typu hříbek a ozdobné). Syntetické zátky jsou ihned připravené k použití, naproti tomu přírodní zátky je před zátkováním třeba vhodně připravit.

Slouží k zazátkování vín určených k rychlé spotřebě, nikoli k dlouhodobému zrání. Kontaktní plocha tohoto typu zátek s hrdly lahví je příliš malá na to, aby zajistila dlouhodobou ochranu vína. Použití zátkovačky není vyžadováno – zátka se vtlačí ručně.

V domácích podmínkách stačí tyto zátky ponořit asi na 5 min do horké vody nebo je umístit pod pokličkou nad páru z vroucí vody. Díky tomu budou sterilní a poddajnější, což usnadní zátkování lahví. Pamatujte, abyste zátky nenamáčeli příliš dlouho, protože by to mohlo způsobit jejich poškození.

Nevyžadují zvláštní přípravu, lze je dezinfikovat spařením nebo propláchnutím roztokem pyrosiřičitanu draselného. Hodí se zejména pro mladá vína. Doporučuje se výměna tohoto druhu zátek jednou za dva roky.

1. Příprava lahví

Aby se předešlo různým typům kontaminace, před zahájením zátkování je třeba lahve důkladně umýt kartáčem na lahve a prostředkem na mytí nádobí a poté je dobře vypláchnout. Chcete-li mít 100% jistotu čistoty, lze provést sterilizaci zahřátím ve vodě o teplotě 80⁰C po dobu asi 10 min nebo vypláchnutím roztokem pyrosiřičitanu draselného.

2. Plnění lahví

Při plnění lahví dbejte na to, aby bylo víno co nejméně provzdušněno. Usnadní to hadice na stáčení vína a trychtýř. Nezapomeňte ponechat cca 4-5 cm volného prostoru pod okrajem hrdla lahve.

3. Zátkování

Kuželové zátky se nasadí na hrdlo lahve a poté se vtlačí ručně nebo pomocí zátkovačky (vybraného z dostupných modelů).

Válcové zátky – po odpovídající přípravě se vkládají do lahví, je nezbytné použít zátkovačku. Pokud je třeba zazátkovat nejvýše 30 lahví, postačí nejjednodušší ruční zátkovač v podobě pouzdra. Při větším množství lahví budou nejvhodnější dvou- až tříramenné zátkovačky, které vyžadují menší sílu a zároveň umožňují zvýšit rychlost zátkování.

Po zazátkování by měly lahve zůstat po dobu jednoho dne ve svislé poloze. To umožní, aby se zátka přizpůsobila vnitřní stěně hrdla lahve. Následně lahve uložte do vodorovné polohy, což brání vysychání zátky (víno „omývá“ zátku) a zajišťuje správnou plynovou výměnu mezi vnitřkem lahve a okolím. Po dvou až třech dnech zkontrolujte, zda zátky neprosakují. Pokud se objeví únik, je nutná výměna zátky za novou.

Tabulka volby zátkovačky k zátkám používaným pro typické vinařské lahve (* znamená, že daná zátkovačka je určena pro uvedený typ zátek):

4. Dekorování

Vyvrcholením procesu zátkování lahví je nasazení smršťovacích kapslí. Existuje několik způsobů smrštění kapslí na hrdlech lahví. Lze k tomu použít speciální zařízení (profesionální smršťovačku) nebo využít některou z domácích metod:

• ponořit hrdlo lahve s nasazenou kapslí do nádoby s horkou vodou (pozor – použití vroucí vody může kapsli poškodit!);
• umístit hrdla lahví s nasazenou kapslí nad proud páry vycházející např. z konvice;
• stojící láhev s nasazenou kapslí zahřívat fénem ze všech stran – až do chvíle, kdy se kapsle přizpůsobí hrdlu láhve.

Použití barevné kapsle zlepšuje vzhled láhve a chrání zátku, díky čemuž může víno déle zrát. Vyplatí se také použít samolepicí etikety na lahve, které umožní zapsat druh, ročník vína a další užitečné informace tohoto typu.

SKLADOVÁNÍ / ZRÁNÍ VÍNA

Lahve s vínem, pevně zazátkované a opatřené informační etiketou, je třeba skladovat v suché místnosti s omezeným přístupem světla a při teplotě 10-15°C.

Nejlépe je, když vína zrají na regálech k tomu účelu určených.

Každý druh vína vyžaduje své specifické podmínky. Červená vína nejlépe zrají při teplotě 15–18 °C, bílá – při 10–15 °C a růžová – při 9–10 °C. Nejnižší teplotu vyžadují šumivá vína: 6–9 °C. Ve vinném sklepě by měla optimální vlhkost vzduchu činit 65–80 %. Příliš nízká způsobuje smrštění zátek v lahvích a pronikání vzduchu do jejich vnitřku. To má za následek změnu chuti vína, a dokonce jeho zkažení. Naopak příliš vysoká vlhkost hrozí vznikem např. plísně.

Během skladování budou probíhat další změny, které tvoří proces zrání vína.